Dne 16. května 2013 Výbor ministrů Rady Evropy přijal protokol č. 15 k Evropské úmluvě o lidských právech, kterým dojde ke změně znění samotné Úmluvy. Protokol byl přijat v návaznosti na konference Interlakenu (18 a 19. února 2010), Izmiru (26. a 27. dubna 2011) a Brightonu (19. a 20. dubna 2012).

Účelem přijetí nového protokolu k Úmluvě je podle jeho preambule především zajistit, aby Evropský soud pro lidská práva i nadále plnil svoji přední roli při ochraně lidských práv v Evropě.

Nejvýznamnější změnou Úmluvy podle 15. protokolu z pohledu stěžovatelů je zajisté změna článku 35 o podmínkách přijatelnosti stížností.

První změna se vztahuje k období, ve kterém může být podána stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Článek 4 protokolu totiž zkracuje nynější šestiměsíční lhůtu k podání stížnosti na čtyři měsíce. Podle článku 8 protokolu vstoupí uvedená změna v účinnost uplynutím šesti měsíců od účinnosti protokolu a nevztahuje se na případy, ve kterých bylo konečné vnitrostátní rozhodnutí přijato před účinností článku 4 protokolu.

Druhá změna, kterou 15. protokol k Úmluvě zavádí ve vztahu k podmínkám přijatelnosti stížnosti, je změna článku 35 odst. 3 písm. b) Úmluvy, podle kterého Soud prohlásí za nepřijatelnou stížnost, kterou stěžovatel neutrpěl podstatnou újmu, ledaže dodržování lidských práv zaručených v Úmluvě a v jejích Protokolech vyžaduje přezkoumání stížnosti, přičemž z tohoto důvodu nemůže být odmítnut žádný případ, který nebyl řádně posouzen vnitrostátním soudem. Podle nově přijatého pravidla již Soud nebude při prohlášení stížnosti za nepřijatelnou vázán poslední částí citovaného ustanovení, že případ nebyl řádně posouzen vnitrostátním soudem.